Star Trek: Skryté hry – reportáž z natáčení

O víkendu 8.–9. února 2014 jsem měl tu čest zúčastnit se natáčení českého fanfilmu ze Star Trek univerza. Jedná se počin členů klubu CZ Kontinuum, jehož jsem také hrdým členem. Povídání o tomto klubu by vydalo na samostatný článek, ale to není mým cílem. Tématem tohoto příspěvku je snaha podělit se s vámi o nezapomenutelnou zkušenost, kterou měl jsem díky týmu kolem tohoto fanfilmu možnost získat.

Nejprve krátce k projektu

Skryté hry jsou součástí projektu Star Trek: Chybějící příběhy. Za projektem stojí studio CZ Kontinuum Pictures, které není v oblasti fanfilmů z prostředí Star Treku žádným nováčkem. Studio má na kontě již jeden počin – Star Trek: Metrénský incident. Ten je volně dostupný na stránkách klubu CZ Kontinuum. Více informací o Metrénském incidentu naleznete třeba v tomto článku. Metrénský incident je možné považovat za pilotní díl série Chybějících příběhů nebo za „nultou“ epizodu.

Pro více informací k fanfilmu pak neváhejte navštívit jeho oficiální webové stránky na adrese www.startrekfanfilm.cz.

Technologie a know-how

Jako pouhý host, kterému byla svěřena jedna malá role, nemám šanci domyslet si, kolik práce za celým projektem stojí. Měl jsem možnost zúčastnit se jednoho z mnoha natáčecích víkendů, ve kterém jsem byl konfrontován s filmařskou praxí ze studia, které si tvůrci fanfilmu mistrně vytvořili v kancelářích jedné pražské společnosti. Z fotografií zveřejněných v mé fotogalerii (dočasně nedostupné) je patrné, co všechno je nutné připravit a jakými technologiemi musí štáb disponovat, aby mohl konkurovat a plně využívat moderní technologie. Natáčení v interiérech je ale pouze jedna z mnoha prací, které filmařský tým čeká. Točí se též v exteriérech a samotným natáčením samozřejmě práce nekončí. Co všechno obnáší postprodukce se mohu pouze domnívat (střih, zvuk, 2D/3D animace, …).

Pohled za kameruLidé, kteří stojí „za kamerou“ (a vlastně i před kamerou) jsou odborníky v mnoha oborech. Speciální efekty, masky, rekvizity a další má na starosti geniální Karel „Margh“ Škop. Na jeho práci se můžete podívat na stránkách www.madeintitan.cz. Za kamerou stojí Radek B. Flash, který mě v rychlosti seznámil s technologií, kterou pro natáčení zvolil, a i když jsem z toho pochopil tak půlku, domyslet si, že se nejedná jen tak o nějaký amatérský „kus hardwaru“, nebyl žádný problém. Metrénský incident se potýkal s nekvalitní zvukovou stopou. Ačkoliv jsem si se zvukařem Zbyňkem Suchým o jeho práci skoro nepromluvil, z různých zvukových testů a práce s několika mikrofony naráz usuzuji, že největší slabina Metrénského incidentu by mohla být předností Skrytých her. Štáb v tomto směru rozhodně nic nepodceňuje a práce, kterou svádí na „place“, je z mého pohledu velmi kvalitně odvedena.

A není to samozřejmě jen zásluhou výše uvedených členů týmu. Lví podíl na celém projektu má samozřejmě jeho režisérka Anna „Annie“ Štefánková, která dbá nejen na synchronizaci celého štábu, ale především na to, co se děje před kamerou. Z toho, co jsem měl možnost vidět, se nespokojí jen tak s něčím a většina scén je natáčena v dostatečném počtu, aby bylo při finálním střihu z čeho vybírat. Při pohledu na rozpis scén, které se o tomto víkendu natáčely, nechci ani domýšlet, jaké úsilí stojí za organizováním všech lidí na place i mimo něj.

Byla by chyba zapomínat i na ostatní členy týmu. Měl jsem možnost seznámit se s řadou výjimečných lidí, které jsem dosud znal třeba jen z doslechu nebo jako „nicky“ zobrazující se na stránkách věnujících se našemu společnému zájmu – Star Treku. Všichni bez výjimky ke mně byli milí a přijali mě do kolektivu velmi přátelsky, za což jim tímto velmi děkuji. 🙂 Nechci na nikoho zapomenout, tak vás pouze odkážu na seznam postav a členů štábu, který je součástí oficiálních stránek fanfilmu.

Přípravy před natáčením

Stavba greenscreenuKaždému je jasné, že není možné prostě jen tak přijít a začít točit. Nejprve je třeba připravit scénu. S ohledem na postprodukci se točí na tzv. greenscreenu. Jedná se o technologii, která dovolí dosadit herce (nebo jiný objekt) situovaného před zeleným pozadím do následně počítačově připravené scény. Natáčecí den/víkend tedy začíná postavením greenscreenu – konstrukce, na kterou se napíná zelená látka (vlastní výroby). Dále je nutné scénu dostatečně osvětlit. Podle kameramana je dostatek světla podmínkou pro kvalitní záběr a „světel není nikdy dost“. Z tohoto důvodu je místnost osvětlena mnoha různými světelnými zdroji, což se samozřejmě projeví v tepelném saturování místnosti. Bez pravidelného větrání je pak místnost de facto neobyvatelná.

Větrat ale nelze během natáčení scény, protože jakýkoliv zvukový šum znehodnotí pořízený záběr. Čímž se dostáváme k přípravě zvukové aparatury. Během natáčení jsou použity dva mikrofony na stojanech a v případě nutnosti jsou další mikrofony implementovány mezi kulisy nebo na těla herců. Před každou scénou je pak nutná intenzivní komunikace mezi kameramanem a zvukařem, aby si odsouhlasili možnosti umístění mikrofonů. Ty musí být co nejblíže k herci a zároveň nesmí zasahovat do obrazu.

Tak jako se natáčí zvuk na dva mikrofony (výjimečně na jeden mikrofon, pokud není scéna náročná na počet herců), natáčí se i video na dvě kamery. Jedna snímá scénu z většího odstupu a jedna je zaměřena na nějaký detail. I když se podaří hercům zahrát připravenou scénu „na první dobrou“, vždy se točí ještě jedno, dvě nebo i více opakování, aby byl při následném střihu dostatek materiálu.

Smrtelné zraněníSkvělí herci nenatočí dobrý film bez kvalitní kamery a zvuku a stejně ani kvalitní kamera a zvuk nestačí k natočení dobrého filmu. Před každým natáčením je tedy nutné připravit i herce. Samozřejmostí je kostým a vybavení, které musí dokonale korespondovat s již natočenými scénami, aby byla zajištěna správná kontinuita. Nelze v jednom záběru mít herce s drdolem a ve druhém s rozpuštěnými vlasy. Pokud jsou nějaké pochybnosti, stačí sáhnout do archivu fotogalerie a porovnat fotky z předchozího natáčení. Nesmíme ale zapomínat ani na speciální efekty a rekvizity, které by sice šly dodělat i na počítači, ale kvalitativně to nikdy nebude odpovídat tomu, co je schopen dodat Karel „Margh“ Škop. Je libo bajoranský nos? Zranění? Nebo snad phaser? Vše je k dispozici. Měl jsem možnost na vlastní kůži (doslova) vyzkoušet maskérské dovednosti Margha a opravdu se nemá za co stydět. Sice se to pak z kůže dost blbě sundavá (obzvlášť, když nemáte pro ruce právě Margha a jeho odličovací fígle), ale výsledný efekt stojí za to.

V neposlední řadě nesmím zapomenout ani na klapku. Bez ní by v pořízených záběrech mohl snadno vzniknout chaos. U klapky se během mé návštěvy natáčení vystřídalo hned několik lidí a všichni zvládli tuto důležitou funkci na jedničku.

Na scénu!

Příprava scényVše je připraveno a můžeme začít točit. Mezitím co se synchronizuje zvukař s kameramanem, dochází na scéně k instruktáži režisérky. Ta ukazuje hercům, jak si přibližně představuje, že by měli své role zahrát. Kam a jak mají spadnout, jak ovládat řídící konzole, jak se tvářit, kam koukat. Herci jsou šikovní a režisérka ve finále jen piluje scénu ke svému obrazu. Rozhodně na place neplatí žádná diktatura a invence ze strany herců nebo ostatních členů týmu jsou brány na zřetel a je o nich diskutováno.

Poté, co si herci vyzkouší svou roli nanečisto, kameraman a zvukař potvrdí, že jsou připraveni. Klapka ohlásí číslo scény, klapne a nastaví klapku do obou kamer. Režisérka počká na dokonalé ticho, a když jsou všichni připraveni, zazní rázné režisérské: „Akce!“

Před zeleným pozadím pak proběhne předem nacvičená scéna. I když se hercům zadaří a zvládnou vše správně na první pokus, jede se scéna pro jistotu ještě několikrát. Dokážu si představit, co by bylo za malér, kdyby se při postprodukci, kdy už není dotáčení scén na greenscreenu z organizačních a technických důvodů de facto možné, zjistí, že nějaký záběr chybí nebo je něco špatně.

Závěr

Celkově je natáčení velmi náročné. Celý tým se skládá z mnoha členů, kteří musí postavit svůj osobní život na druhou kolej a věnovat všechen volný čas natáčení. Dostat v sobotu a v neděli ráno na natáčení řádově 10–15 lidí není nic jednoduchého. Bez žádného z nich se natáčení neobejde. Každý má předem přesně stanovenou úlohu a seznam věcí, které musí na natáčení obstarat. Pokud kdokoliv chybí, lze jeho absenci jen těžko nahradit.

Vzhledem k tomu, že přípravné práce začínají někdy kolem 9:00 a točí se až do pozdních večerních hodin, je takový natáčecí víkend náročný i na fyzičku a psychiku všech členů týmu. Je pravda, že ne všichni musí být vždy na place, takže se v místnosti určené pro zázemí užije i trocha legrace, ale i tak bylo ve večerních hodinách na přítomných vidět, že toho mají „plné kecky“.

O projektu jsem se dozvěděl už před nějakou dobou na internetu a musím přiznat, že jsem všem těm lidem, kteří se na tom podílejí, záviděl. Jak řekl Paľo DAX (viz rozhovor s Velkým Nagusem): „Žijete si svůj sen.“ Je to tak. Ti lidé si skutečně plní svůj sen. Který trekkie by si nechtěl zahrát ve Star Treku? Já o tuto zkušenost moc stál. Ale teď už těm lidem nezávidím (kecám :-). Není to vůbec jednoduché a jen díky píli, znalostem a neuvěřitelnému zápalu pro věc se daří toto dílo přivést k životu.

Až se budete někdy v budoucnu dívat na nějaký fanfilm a nebude se vám zrovna dvakrát líbit, vzpomeňte si na tento článek. Za každým takovým projektem stojí spousta lidí, kteří do toho musí dát opravdu hodně energie a peněz. Když si přečtu na netu rádoby kritiky některých fanfilmů, kde někdo z pohodlí svého počítačového koutku odsoudí fanfilm jen kvůli tomu, že efekty nejsou podle jeho představ (které většinou získal z projektů s rozpočtem v řádech desítek milionů USD), zvuk nestojí za nic, herecké výkony jsou příšerné a podobně, tak se mi otevírá kudla v kapse. Každého takového počinu bychom si měli vážit a přistupovat k němu s respektem, který si lidé, co za ním stojí, zaslouží.

Kapitán Fanda:-)Za sebe mohu říci, že mi účast na natáčení přinesla celoživotní zkušenost, kterou jen tak lehce nikde nezískáte. Pokud budu mít v životě ještě někdy příležitost zúčastnit se něčeho podobného, nebudu váhat ani vteřinu. Zároveň mi tato zkušenost změnila i můj názor na fanfilmy, kterých jsem dosud moc neviděl a odstrkoval jsem je na druhou kolej. Teď to velmi rád napravím.

Celému týmu kolem Star Trek: Chybějící příběhy tímto děkuji a přeji, ať se dílo daří. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *